V druhé polovině července jsem měla díky programu Erasmus+ možnost vycestovat do španělské Galicie, konkrétně do hlavního města Santiago de Compostela, kde jsem absolvovala kurz Video a storytelling. Ačkoliv se jednalo již o pátý kurz ve Španělsku a myslela jsem si, že mě nemůže nic překvapit a překonat zážitky z loňských let, letošní zkušenost předčila mnohonásobně ty z let loňských. Naprosto nadšená jsem byla jak z kurzu, tak z lidí které jsem poznala, ale i z kulturního prostředí v Santiagu de Compostela a v neposlední řadě také z úchvatné přírody.
Většina z nás zná Santiago de Compostela jako cíl tzv. Svatojakubské pouti nebo „Camino“. Fakt, že je Santiago městem poutníků, cítíte na každém kroku. Jdete do školy a po cestě potkáte na autobusové zastávce naloženého osla a vedle něj zarostlého poutníka. Při ranní procházce vás míjí zástupy poutníků s velkými batohy, na kterých visí náhradní pár bot a především symbol Santiaga – schránka hřebenatky, kterou znáte třeba jako znak známé čerpací stanice. Atmosféra města je uvolněná, pohodová a přátelská a stejní byli i lidé, které jsem mohla během svého dvoutýdenního pobytu poznat. Ačkoliv byl kurz směsicí národností napříč Evropou, ale i mimo ni, hned od prvního dne jsme si rozuměli jako bychom se znali odjakživa. Jazyková škola Iria Flavia mě překvapila svým až rodinným prostředím a vstřícností. Náplní prvního týdne kurzu bylo vytvoření scénáře a natočení krátkého filmu.
Tématem našeho filmu byly stereotypy jednotlivých národů v Evropě. Vše jsme pojali humornou formou a obrátili naruby, takže každý z nás hrál opak. A jaký je stereotyp o Češích? No přece, že všichni pijeme pivo. Během jednoho dne jsme natočili jednotlivé scény a poté vše upravili, sestříhali a vytvořili vtipný krátký film. Práce nám poskytla spoustu nových nápadů a skutečně nás bavila. V druhém týdnu jsme se naučili používat celou řadu mobilních aplikací a jejich využití pro jazykovou výuku. Vytvářeli jsme meme, stop-motion, dabovali krátké klipy, vytvářeli vlastní animované filmy. Dříve jsem měla trochu respekt při použití moderních technologií, ale tento kurz mi dokázal, že jejich použití je opravdu snadné a zároveň zábavné. S kolegy z kurzu jsme doteď v kontaktu přes sociální sítě a sdělujeme si nejen zážitky, ale i zajímavé typy pro výuku, filmy nebo knihy.
O víkendu jsem měla možnost také cestovat a splnit si svůj velký sen o návštěvě národního parku Islas Cíes. Ostrovy Cíes, které leží v Atlantském oceánu, jsou skutečným rájem na zemi. A to nejen díky úchvatné přírodě, ale také díky omezenému počtu návštěvníku, které mohou každý den na ostrovy přijet. Byla jsem proto velmi ráda, že jsem lístky na trajekt rezervovala s velkým předstihem, protože bych tento sen jinak uskutečnit nemohla. Blankytně modrá voda, bílý písek, úchvatné výhledy z vrcholků ostrova připomínají karibský ráj. Nenechte se ale mýlit zdáním o dlouhém koupání, protože voda v Atlantiku tady má kolem patnáctí stupňů. Kromě ostrovů jsem měla možnost procestovat i velkou část Galicie a znovu si připomenout fakt, jak moc krásné a rozmanité je Španělsko. Galicie totiž svou přírodou a architekturou připomíná spíše Irsko než to, co si většina z nás vybaví, když se řekne Španělsko.
Celkově musím říct, že pobyt v Galicii a účast na kurzu byla pro mě úžasnou zkušeností. Získala jsem nejen nové profesní znalosti a zlepšila určitě svoji jazykovou úroveň, ale také poznala mnoho nových přátel a především získala novou energii a motivaci pro další výuku španělštiny. Doufám, že se budu moci do Galicie brzy vrátit a znovu se také setkat s novými přáteli.
Lucie Pavlíčková
