Hned na začátku prázdnin (4. – 15.7.2016) jsem se vydala do Francie, konkrétně do Nice, kde jsem se účastnila metodického kurzu výuky francouzštiny. První týden byly náplní mých hodin hravé aktivity ve výuce francouzštiny. Zároveň jsme vytvořili ve skupinkách během týdne společenskou hru použitelnou ve výuce.
Počáteční aktivity vedly k seznámení skupiny. Kurzu se účastnili kolegové z 22 zemí světa, tak už jen zapamatovat si některá exotická jména nebylo snadné. To nám usnadnila hned první aktivita, kdy jsme ke jménu přidali nějaké gesto. Další vždy zopakoval předchozí jméno spolu s gestem. Potom jsme si ve skupince po čtyřech měli vyměnit nejdůležitější informace o sobě a každý si měl zapamatovat jednu informaci o členech skupiny. Jiná hra nám ukázala jak zapojit i uzavřenější studenty a dát šanci i těm méně mluvným, aby měli také možnost se prosadit. Využití her ve výuce jazyka není náhodné, musí mít pedagogický cíl, jasně formulovaná pravidla. Důležité je vzbudit zájem, zaktivizovat třídu a zároveň usnadnit zapamatování. Důraz byl kladen na vizuální asociaci. V jaké etapě vyučování použít hru? Na začátku pro uvedení do tématu, uprostřed pro udržení pozornosti, ale i na konci, když jsou studenti již unaveni a zbývá nám několik minut do konce vyučovací hodiny.
Dále jsme měli možnost sami zvolit další směřování náplně hodin, tím, že jsme sami navrhli oblasti, které nám ve výuce přináší různá úskalí. Věnovali jsme se tedy různým obtížným aspektům francouzské gramatiky, jako jsou např. minulé časy (imparfait, passé composé), nepřímá řeč, zájmena 3. a 4. pádu, vztažná zájmena, přídavná jména a jejich umístění před či za podstatným jménem a také rozkazovací způsob. Po celý týden jsme ve skupinkách připravovali konkrétní aktivity a ty pak předváděli ostatním. Tvořili jsme nebo nám byly předány aktivity pro úroveň A1-B2 společného evropského referenčního rámce. Pracovali jsme také s využitím písní, ale i vážné hudby ve výuce francouzštiny.
Kromě aktivního zkoušení jednotlivých her jsme vytvořili ve skupinkách během týdne společenskou hru použitelnou ve výuce. Připravili jsme si herní plán, otázky na různá témata a hlavně pravidla. Na začátku tvorby takové hry je třeba si stanovit cíle, kterých chceme prostřednictvím hry dosáhnout. Daný herní plán je pak možné v průběhu školního roku využívat k probraným tématům či k procvičení gramatických jevů.
Pro náplň dílny druhého týdne jsem zvolila fonetiku a opravu výslovnosti, kde jsme mluvili hlavně o rytmu a melodii francouzského jazyka. Učili jsme se jakým způsobem učit studenty prodloužený přízvuk buď ve spojení s gestem nebo pohybem. Zajímavé bylo vázání, kdy v dnešní době mluvíme o „fonetickém slovu“, které má ve francouzštině nejčastěji 3 nebo 4 slabiky. Sami jsme tvořili rozhovory na daný počet slabik. Bylo to zábavné a myslím, že to studentům při učení se francouzské výslovnosti hodně pomůže.
Hlavní náplní druhého týdne bylo téma mezikulturních vztahů. Hledali jsme to, co mají jednotlivé národy společné a v čem se liší. Za domácí úkol jsme si měli promyslet jak se kultura jednotlivého národa podobá ledovci „un ice berg“. Cílem je uvědomit si to, co je vidět a co je skryté. Zabývali jsme se kulturou ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka a teoriemi různých jazykovědců.
Mimo samotnou výuku jsme se věnovali tzv. Flexomachine. To je program, pomocí kterého lze vytvářet cvičení a přímo je tak ukládat na stránky www.bonjourdefrance.com. Sami cvičení nejen tvoříme, ale máme i přístup ke cvičení vytvořeným kolegy z celého světa.
Časový harmonogram byl různý. Dny byly plné aktivit, někdy škola končila v 15:30 a v 19:00 se konal arménsko-albánský večírek (druhý týden řecký). Nebo jsme končili v 17hod a poté se znovu sešli na večírku s ochutnávkou francouzských vín a sýrů. První večer nás provedl pan ředitel Universités du Monde Yann Librati po staré části Nice a pozval nás na ochutnávku tamních specialit. Mimo výuku jsme také stihli navštívit Monaco, Villefranche sur mer, Menton. Zážitků mám spoustu. S některými kolegy jsem trávila 15 hodin denně, první týden z kolegyní z Jihoafrické republiky a z Německa a druhý týden s kolegyní pocházející z Nigérie, žijící v Kalifornii. Pevně doufám, že některá pouta přetrvají. Zažili jsme spolu hodně pěkného včetně práce, ale i velkou tragédii, ke které došlo 14. července po ohňostroji při oslavách dobytí Bastily.
Kateřina Havrdová
